80 dolarů za barel ropy. Co by to znamenalo pro inflaci a ekonomiku eurozóny?

Graf: Vývoj inflace v eurozóně za posledních 5 let

Jak ovlivňuje cena ropy inflaci?

Pojďme si trochu osvětlit vztah mezi cenou ropy a inflací. Platí úplně jednoduchá závislost: cena černého zlata je velmi úzce spjata (pozitivně korelována) s inflací. Ať už se cena ropy bude pohybovat nahoru, nebo dolů, inflace ji bude s velkou pravděpodobností následovat. Růst ceny ropy proto působí proinflačně. Naopak pokles ceny komodity inflaci snižuje, o čemž jsme se mohli v posledních letech přesvědčit na vlastní kůži. Cena ropy kontinuálně klesala od června 2014, kdy se obchodovala za více než 100 USD za barel, do února 2016, kdy atakovala hodnotu 26 USD. Inflace v eurozóně ve stejném období spadla z 1 procenta na mínus 0,5 procenta.

Graf: Vývoje ceny ropy za posledních 5 let

Zdroj: investing.com

Nestabilní cena ropy snižuje predikční schopnost cenové hladiny centrálními bankami. Inflace je bezpochyby stěžejní informací pro nastavení monetární politiky. Právě dosažení inflačního cíle (převážně na úrovni 2 procent) je primárním úkolem centrálních bank. Plyne to z jejích poslání, kterým je cenová stabilita. Pro pevné ukotvení inflace v ekonomice je nevyhnutné, aby ekonomické subjekty začaly započítávat dražší ropu do cen dopravy a následně i do cen jednotlivých produktů a služeb. Tímto způsobem se začnou promítat vyšší ceny paliv i v jádrové inflaci, která je považována za mnohem stabilnější a důvěryhodnější ukazatel cenové hladiny, protože je očištěna od volatilních složek, jakými jsou ceny energií a potravin. Dalším důležitým aspektem je růst inflačních očekávání. Jestliže jednotlivci předpokládají inflaci, budou pod tímto dojmem zvyšovat ceny prodávaného zboží a služeb. Tato očekávaná se pak mění ve skutečnou inflaci. 5letá inflační očekávání, měřená forwardovým inflačním swapem, vyskočila v eurozóně z úrovně z 1,26 procenta, kde se nacházela v září 2016, na hodnotu 1,74 procenta v lednu 2017.

• Jsou záporné úrokové sazby takové drama?
  

Ekonomické projekce ECB

Pokud si ropa udrží rostoucí trend, pak by Evropská centrální banka (ECB) mohla letos dosáhnout inflačního cíle, za nějž bojuje programem kvantitativního uvolňování (QE) třetím rokem. Povzbuzení inflace ke dvěma procentům ji stálo zavedení negativních úrokových sazeb a vytisknutí téměř 800 miliard eur. Nicméně ECB se zatím stále dívá na svět poměrně pesimisticky. Aktuální predikce ohledně inflace v nadcházejících dvou letech jsou velmi opatrné. Projektovaná inflace pro rok 2017 je 1,3 procenta a pro rok 2018 1,5 procenta s tím, že centrální banka počítá s průměrným kurzem EUR/USD na forexovém trhu pro oba roky na úrovni 1,09 a cenou ropy na úrovni 49,3 USD za barel v letošním roce a 52,6 USD za barel v roce 2018. Aktuální tržní hodnota ropy je mírně vyšší a rovněž kurz eura proti dolaru je pod predikovanou hodnotou. Obě veličiny tak podporují rychlejší růst inflace, než s jakým ECB ve svých projekcích počítá.

Fakt, že ECB je vůči růstu cenové hladiny skeptická a pevně se drží svých ekonomických projekcí, podtrhuje i prosincové rozhodnutí bankovní rady prodloužit program QE o 9 měsíců. I když banka plánuje od dubna 2017 snížit objem nákupu aktiv z 80 na 60 miliard měsíčně, stále do konce roku 2017 vytiskne dodatečných 540 miliard eur (60 mld. x 9 měsíců).

Cena ropy na 80 a 120 dolarů. Co by to znamenalo pro ekonomiku eurozóny?

Pokud by se průměrná cena barelu ropy v roce 2017 vyšplhala na hodnotu 60 USD, což je 10 USD nad predikcí ECB, pak by podle analytiků banky UBS poskočila inflace v příštím roce na 1,4 procenta. Pokud by však cena barelu stoupla na 80 USD, inflace by na jaře letošního roku došla mílovými kroky až na 2 procenta, čímž by ECB dosáhla svého cíle mnohem rychleji. Podle prognóz samotné ECB nebude inflace na cílové hodnotě ani v roce 2018. Na druhé straně vyšší cena ropy bude ubírat z ekonomického růstu, avšak ne tak dramaticky, jak by přidávala inflaci. Analytici UBS očekávají, že zvýšení ceny ropy k hodnotě 80 USD za barel by ubral z ekonomiky 19členného bloku v letošním roce 0,2 procenta.

Kdyby průměrná cena barelu ropy dosáhla v letošním roce hodnoty 120 USD, pravidla hry by byla rozdílná. Inflace by nejspíše v prvním pololetí 2017 vyskočila na 2,6 procenta a do konce roku by stoupla až na 3 procenta. Tenhle scénář by nicméně volal po přísnější monetární politice. Růst HDP eurozóny by značně oslabil. Dosáhl by 0,5 procentního růstu oproti predikovaným 1,3 procentu.

Pokud by se naplnil scénář, v němž by cena ropy začala šplhat nahoru rychleji, než jsou kalkulace ECB, pak by mohla být centrální banka nucena začít uvažovat nad dřívějším ukončením programu QE. Nicméně program nákupu aktiv má za cíl kromě dosažení inflace také odvrátit poltickou nejistotu spojenou s letošními parlamentními volbami v Nizozemsku, Francii a Německu. Právě volby v Německu se mohou konat až v říjnu, proto pravděpodobně ani 100 dolarová ropa nepřinutí ECB uvažovat nad ukončením tisku peněz dříve, než je zatím plánovaný konec roku 2017.